|
|
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
|
|
|
České státní pohřby
Preininger, Matouš ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Pehal, Martin (oponent)
Tato práce popisuje a srovnává pohřby tří prezidentů, Tomáše Garrigua Masaryka, Klementa Gottwalda a Václava Havla. Každý z nich byl zásadní ikonickou postavou své doby a jejich pohřby reflektují jejich jedinečnou pozici. V proslovech politiků a na stránkách novin se z pochovávaných prezidentů stali nadlidské postavy, hrdinové, kteří dovedli národ k naplnění jeho dějinného údělu. Byli pohřbeni jako padlí vojáci, kteří položili svůj život za vlast. A jako odpověď na tuto "oběť" byly pronášeny přísahy věrnosti jejich odkazu a závazky pokračovat v cestě, kterou ukázali. Na základě teorií Maurice Blocha a Edmunda Leache práce ukazuje, jak je potenciálně destruktivní událost, jakou je smrt hlavy státu, díky rituálu využita k dalšímu posílení jednoty společnosti.
|
|
|
Propaganda a nastolování témat v Československém filmovém týdeníku v roce 1953
Pour, Petr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Cílem práce je analyzovat obsah Československých filmových týdeníků v roce 1953. Tento rok byl z dějinného pohledu důležitý úmrtím J. V. Stalina a K. Gottwalda a především měnovou reformou. Vládnoucí komunistická strana i kvůli těmto událostem potřebovala u veřejnosti udržet obraz správně nastolené cesty. Pro dosažení cíle provedu jak kvantitativní obsahovou analýzu, jednotlivá vydání týdeníku zaznamenám do kódovací knihy, čímž zjistím témata a rozsah jim v týdenících věnovaný, tak i kvalitativní obsahovou analýzu, kdy se zaměřím na vyznění určitých témat. Ve vybraných příspěvcích analyzuji za pomoci odborné literatury prvky manipulace a propagandy.
|
|
|
Československo za komunistické totality ve filmu a seriálu a využití těchto ve výuce
Nedbal, Václav ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vhodné a efektivní využití filmových a seriálových zpracování témat spadajících do období komunistické totality v Československu (tedy mezi lety 1948 a 1989, s důrazem na období 1948-1969). Práce je rozdělena do čtyř kapitol, přičemž stěžejní, didaktická, část práce je obsažena ve třetí a čtvrté kapitole. První kapitola popisuje základní historické souvislosti týkající se komunistické vlády v Československu mezi roky 1948 a 1989. Pro úplnost také pojednává o vzniku myšlenky komunismu, dále rozvoji Komunistické strany Československa v období první republiky, a také období poválečné třetí republiky. Ke zpracování této kapitoly bylo využito editovaných pramenů a sekundární literatury. Druhá kapitola se věnuje jednotlivým filmovým a seriálovým zpracováním témat spojených s řešeným obdobím. Představuje konkrétní filmy a seriály vzniklé v současnosti (resp. období porevolučním), ale také vzniklé za totality před rokem 1989. Některá díla jsou v kapitole rozebrána do větších detailů, další jsou představena jako nabízené alternativní možnosti pro zapojení do výuky. Třetí kapitola shrnuje didaktický a historický potenciál rozebíraného tématu, nabízí vhodnou literaturu a vysvětluje, jak se k tématu staví Rámcové vzdělávací programy. Čtvrtá kapitola obsahuje tzv. "nápadník". V...
|
|
|
Obraz únorového převratu 1948 v Československu v soudobém tisku
Bartůňková, Eliška ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá obraz československého únorového převratu 1948 v Rudém právu a ve Svobodných novinách. Jejím cílem je zjistit diferenci mezi periodiky a případnou změnu Svobodných novin po výměně šéfredaktora v průběhu převratu. Pomocí Krippendorffovy kvantitativní obsahové analýzy zjišťuji, že před výměnou šéfredaktora byly mezi oběma listy rozdíly, přičemž Svobodné noviny byly zpravodajské, zatímco Rudé právo obsahovalo angažovanou žurnalistiku. Po výměně se rozdíly stírají a ze Svobodných novin se ztrácí pluralita názorů a objevují se příspěvky s negativní valencí týkající se opozice, stejně jako tomu je v případě Rudého práva.
|
|
|
České státní pohřby
Preininger, Matouš ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Pehal, Martin (oponent)
Tato práce popisuje a srovnává pohřby tří prezidentů, Tomáše Garrigua Masaryka, Klementa Gottwalda a Václava Havla. Každý z nich byl zásadní ikonickou postavou své doby a jejich pohřby reflektují jejich jedinečnou pozici. V proslovech politiků a na stránkách novin se z pochovávaných prezidentů stali nadlidské postavy, hrdinové, kteří dovedli národ k naplnění jeho dějinného údělu. Byli pohřbeni jako padlí vojáci, kteří položili svůj život za vlast. A jako odpověď na tuto "oběť" byly pronášeny přísahy věrnosti jejich odkazu a závazky pokračovat v cestě, kterou ukázali. Na základě teorií Maurice Blocha a Edmunda Leache práce ukazuje, jak je potenciálně destruktivní událost, jakou je smrt hlavy státu, díky rituálu využita k dalšímu posílení jednoty společnosti.
|
|
|
Ústavní vývoj a politický systém ČSR po únoru 1948
Trnka, Michal ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Tato práce se věnuje ústavnímu a politickému vývoji v Československu po státním převratu v únoru 1948, který provedla Komunistická strana, aby získala absolutní moc. Autor zkoumá charakter politického systému bezprostředně po převratu, jakož i rozpory mezi ústavně-právními předpisy a dobovou realitou. Autor vychází z teze, že některá ustavení nejen ústavy, ale i dalších zákonů byla jen deklarativní zástěrkou pro nezákonné upevňování totalitárního režimu. Práce se nejdříve věnuje období před únorem 1948 a aspektům, které vedly k převratu, dále pak vývoji nové ústavy, která ale nebyla do převratu dokončena, následně jsou rozebrány samotné únorové události s důrazem na to, nakolik proběhly v souladu s ústavním pořádkem. V dalších kapitolách je analyzováno období po únoru 1948, kdy docházelo k nezákonnému upevňování moci KSČ, politickým čistkám a radikální přeměně společnosti. Autor dochází k tomu, že o budoucím směřování Československa bylo rozhodnuto již brzo po roce 1945 infiltrací bezpečnostních složek komunisty. Ty také sehrály důležitou roli v samotném převratu. Zatímco KSČ tvrdila, že samotný akt demise části ministrů a doplnění vlády proběhlo ústavní cestou, politický tlak na prezidenta, formování akčních výborů po celé zemi, umělé organizování manifestací sloužících k nátlaku a vyhrožování -...
|
|
|
Kancelář prezidenta republiky po nástupu Klementa Gottwalda
Trpišovská, Jana ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Cílem této práce je komplexně představit změny, ke kterým došlo v Kanceláři prezidenta republiky v období přibližně od února 1948 do smrti Klementa Gottwalda. Po stručném úvodu, který přiblíží tzv. zakladatelské období komunismu spolu se životem Klementa Gottwalda a jeho manželky Marty, následuje úvodní kapitola o poúnorové situaci v KPR. Ta uvozuje dvě velká témata, která budou zkoumána v dalších kapitolách - personální otázka a organizace. Práci uzavře kapitola o mocenské roli Hradu a samotného Gottwalda- prezidenta v letech 1948-1953. Literatura k tomuto období většinou popisuje hlavně obecné rysy zakladatelského období a roli Klementa Gottwalda. Samotné prezidentské kanceláři se pozornost nevěnuje, z postižených zaměstnanců napsal paměti jen Miroslav Jirásek. Využila jsem tedy hlavně práce Karla Kaplana, pro popis situace po smrti Gottwalda byla důležitá kniha vzpomínek Ladislava Nováka - kancléře Antonína Zápotockého, Antonína Novotného a Ludvíka Svobody. V práci byly vyžity materiály z několika archivů, i přes to se všechny otázky zodpovědět nepodařilo. Neexistuje například spis akčního výboru v KPR, jeho činnost se tedy dá zmapovat jen velmi omezeně. Národní archiv nabízí množství materiálů z provenience ústředního výboru KSČ, které se však KPR věnují velmi málo, stejně jako materiály...
|
|
|
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
|
|
|
Interpretace komunistických pohřebních rituálů v Československu v 50. letech
Tesař, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
(česky) Hlavním tématem diplomové práce je analýza a interpretace vztahu mezi pohřebními rituály, politickou mocí a společností. Pohřební rituál je vnímán jako soubor performativních, sociálních a symbolických aktů, složený z jednotlivých fází a znaků, jejichž specifický význam reflektuje a mění podobu a praxi kolektivu, jemuž je určen. Diplomová práce má za cíl provést nejen zhuštěný popis různých variací komunistického pohřebního rituálu v určeném časovém rámci, ale i jeho interpretaci v širším sociálním a kulturním kontextu. V diplomové práci je využito politické náboženství jako heuristický koncept, který umožňuje postihnout ambivalentní povahu komunistické ideologie, jež se objevovala i v pohřebních rituálech. Na rituály je nahlíženo jako na modely pro vhodné chování, reprezentující hlavní hodnoty a normy komunistické ideologie, a zároveň jako na instrument umožňující kulturní management v praxi. Proto jsou podrobeny empirické analýze jak pohřební rituály, jež měly být signifikantní pro celou společnost, tak pohřební rituály individuálních aktérů.
|
host ::
RSS.